Cukrové zápisky 2

12. listopadu 2014 v 16:49 |  Diabetes Debilus
Upřímně mě překvapila a velice mile potěšila Vaše kladná odezva na můj první pokus s Cukrovými zápisky. Na druhou stranu mám trochu obavu, že nedokážu dostát vašemu očekávání. Přece jenom močení je dost dobrý téma, který zaujme téměř každého normálně nenormálního člověka. A osobně bych v anketě o nejzajímavější příznak cukrovky volila právě vylučování tekutin, ale jsem si víc než jistá, že na tohle téma přijde článků zaručeně ještě mnoho. Doufám tedy, že nebudete zklamaní obyčejností dnešního příspěvku.

Nějaká lidová moudrost (čti: moje lidově moudrá matka) praví, že pít by se denně měly ideálně 3 litry tekutin. Inu a protože můj mozek, co se týče příjmu informací, vždycky tak trošku přestane fungovat a to, co slyší si přebírá v naprosto jiných vlnách, tak místo 3 litrů jich slyšel 6. Ale je to docela napohodu. Ona taková litrová flaška, když se trochu snažíte, jde vypít pod 10 vteřin docela snadno - meřila sem to! Když ovšem moji drazí příbuzní zjistili, kolik vody denně vypiju, začala být najednou konzumace vody nezdravá (tak se lidi pro příště dohodněte!). Dlouho sem tomu odolávala, ale nakonec jsem zakotvila na údajně prospěšných zhruba 3 litrech denně. Nicméně celá tahle zhruba půl roční etuda mě donutila vzpomenout si na období Žízně, jak s oblibou nazývám dobu těsně před diagnózou.
Myslíte si, že víte, co je to žízeň? Proberte se, máš internet -> máš doma kohoutek -> a z toho kohoutku ti zaručeně teče voda -> nemáš žízeň! Chudé africké dítě s hliněným na slunci vysušeným hrnkem plným kalné nepitné vody by mi teď chtělo odporovat, protože ono zaručeně ví, co je to žízeň. PCHAAAAA! Neví! Nikdo totiž netrpěl žízní víc než já, protože já sem střed vesmíru a když mě něco bolí, tak mě to bolí víc než vás všechny... a vůbec!

To se trochu zvrtlo... tak dobře, přiznávám.. to africké dítě možná tuší... ale o tom, kdo je střed vesmíru nehodlám diskutovat.

Dokonce jsem si k pití vody vytvořila celý rituál. V první řadě je třeba najít prázdnou pet flašku, ze začátku stačila 1,5 litru od mattoni, později přišla vhod i 2litrová coca-colovka. Do láhve napustíte co nejstudenější vodu to jde, poté láhev přiložíte k ústúm a pijete. Zatímco se vám hrdlem řítí litry ledové vody, potlačujete myšlenku na to, jak moc se vám chce močit. Mojí pozornost odváděl otáčivý pohyb celého těla zároveň se zvedáním flašky. Než dopijete dva litry zvládnete se takhle otočit téměř o celých 180 stupňů. A mám jeden dobrý typ, pokud jste hned napoprvé nebyli schopni docílit efektu ledové vody, tak než vypijete první 2 litry, můžete klidně nechat kohoutek s vodou zapnutý a nechat vodu takzvaně "odtéct", aby druhá várka byla opravdu studená. No a tohle opakujete tak dlouho, dokud už na ten záchod opravdu ale opravdu musíte. Poté máte asi tak hodinu čas, než vás Žízeň přemůže znovu. Chtěla bych vám říct, že eistuje nějaký fígl na noc... nooo... ne.. první dvoulitrovku si sice můžete připravit k posteli, ale jak jednou začnete, tak dva litry nikdy nepostačí. Ale jedno pozitivum to má! Pauza mezi jednotlivými žíznivými záchvaty je v období spánku až trojnásobná!

A takhle to prostě bylo. Věřte mi nebo ne, nepovažovala sem to za nic divného. Z mého těla se stal v podstatě dokonalý průtokový systém a já si pořád nebyla schopná připustit, že je něco špatně. A tak sem seděla na záchodě, močila a lila do sebe ledovou vodu z dvoulitrové coca-coly. A nejhorší bylo, že i tehdy jsem měla pořád hroznou žízeň.

To byl druhý příznak.... žízeň.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 anie-ena anie-ena | Web | 12. listopadu 2014 v 18:22 | Reagovat

A já si vždycky myslela, že jsem středem vesmíru já :( :D Ale dobrá, nebudeme o tom diskutovat :D

2 kotoko kotoko | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 19:06 | Reagovat

[1]: diskuze tohoto typu skutečně nepřipadá v úvahu, jsem ale ochotná polemizovat o existenci vícera vesmírů ;)

3 Bludný Angličan Bludný Angličan | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 19:48 | Reagovat

O tom nepochybuji že středem vesmíru jsi Velká a Obdivuhodná TY! ;-) rozhodně pokračuj, moje očekávání rozhodně nezklameš :-)

4 kotoko kotoko | 12. listopadu 2014 v 20:07 | Reagovat

[3]: Ooooooooooooooo! Chvála hřeje, děkuju za podporu ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama